Když padá hvězda, neříkejte ”Padá hvězda”, ale něco si přejte


Bolest krční páteře postihuje nejvíce lidí počátkem srpna. V tomto období totiž ”padají hvězdy” a mnoho z nás je schopno trávit čas se zakloněnou hlavou i několik hodin. I přes romantický rozměr populárního jevu, není od věci připomenout si jeho fyzikální podstatu. Že ve skutečnosti o žádné hvězdy nejde, už dnes ví pravděpodobně každý
.

Světelný jev, který lidově nazýváme padající hvězdou, nese odborné označení meteor. Jde o rychlý přelet svítícího objektu, který je tvořen vlastním tělesem – meteoridem. Tyto světelné efekty – meteory – vznikají zpravidla ve výšce 80 až 110 kilometrů nad povrchem Země a prolétají rychlostí 10 až 70 kilometrů za sekundu.

Konkrétně srpnová přehlídka padajících hvězd pochází z kometárního meteorického roje, jež za sebou zanechává kometa Swift-Tuttle, která oběhne Slunce jednou za více než 133 let. Jako vlastně u všech komet jde o malé těleso složené především z ledu a prachu a obíhající po excentrické eliptické trajektorii kolem Slunce. Země se na své celoroční okružní dráze kolem Slunce připlete do prachové „řeky“, která zůstává za kometou a mnoho prachových kometárních zrnek se setká s naší zemskou atmosférou.



Při průletu ochranným obalem Země se tělíska prudce zahřejí a rozsvítí se. My, ze zemského povrchu, nevidíme přímo hořící těleso, ale pouze prudce zahřátý vzduch kolem něj. Tato drobná tělíska celá shoří. Zbytky hmotnějších meteoroidů, které se, i přes velký žár, probojují atmosférou a dopadnou na Zemi, se nazývají meteority. Srážka s naší planetou je jen nepatrným okamžikem v životě tohoto tělesa, které strávilo ve vesmíru miliony až miliardy let. Srpnový roj nese shrnující pojmenování Perseidy, protože má svůj radiant v souhvězdí Persea. Maximum roje přichází mezi 11. a 13. srpnem.

Přesto, že padající ”hvězdy” mají své odborné fyzikální vysvětlení, neměli bychom se nechat připravit o romantický rozměr tohoto oblíbeného nebeského jevu. Stejně tak bychom se při jeho sledování měli více soustředit na konkrétní přání, které během krátkého záblesku pro sebe vyslovíme. Většina z nás má totiž v tento okamžik potřebu upozornit na padající hvězdu své spolupozorovatele. A tak ”hvězda”, čekající na vyslovení konkrétní touhy z člověčích úst, dostane jen informaci, že padá. “Hele, padá hvězda”, ozývá se nejčastěji z povrchu země.

Romantický potenciál padající hvězdy tak většinou zůstává nevyužit. Připravte si tedy svá přání předem a jakmile ve vašem zorném poli zaregistrujete krátký světelný záblesk v podobě čáry na obloze, tiše si osobní přání pro sebe vyslovte. Padající hvězda vám možná pomůže ve vašem životě ledacos změnit.

Zdroj: redakce obejmisvet.cz; wikipedia.com

Doporučené články