Duhová hora je jedním z nesmírně atraktivních zážitků během výstupu na Machu Picchu, což je známá citadela Inků z 15. století, nacházející se v jižním Peru ve výšce 2430 metrů. Machu Picchu je často označováno jako ztracené město Inků a je nejznámější ikonou říše Inků. Tentokrát nás ale více zajímá Duhová hora.
Hora sedmi barev
Důvod názvu Duhová hora je zřejmý. Hora totiž hraje barvami, které jen tak někde v přírodě neuvidíte, a když, tak právě na obloze. Výrazné barvy mnohdy vyvolávají pocit, že jsou uměle vytvořeny. Pravda je ale taková, že za všechno může příroda. Tento šperk vytvářela milióny let. Území, v němž se Duhová hora nachází, je totiž součástí sopečného řetězce, táhnoucího se podél okrajů tektonických desek Jižní Amerika a Nazca.
V místním kečuánském jazyce peruánských And se Duhová hora nazývá Vinicunca. Toto jméno se skládá ze slov „wini“ a „kunca“ – „wini“ je název pro černé kameny, které pokrývají oblast, a „kunca“ znamená krk – odkazující na oblast hory, která se podobá náhrdelníku. Místní obyvatelé však horu nazývají také „Montaña de Siete Colores“, což doslova znamená „Hora sedmi barev“.
Kde se vzaly všechny ty barvy?
Úžasné barevné odstíny jsou tvořeny čtrnácti barevnými minerály. Obecně lze ale říci, že hlavní barvy, kterých si lidé na první pohled všimnou, jsou žlutá, růžová, bílá, tyrkysová, hnědá a červená. Každá z těchto barev je způsobena specifickou kombinací nerostných surovin.
Růžovou barvu vytváří červená hlína, tedy železité bahno smíchané s pískem. Červená má zase původ v hlíně z období kenozoika obsahující oxid železitý. Bělavá barva je z křemene, pískovce a opuky, zatímco barva tyrkysová je dána železem reagujícím s okolními silikáty magnézia. Zemité hnědé barvy jsou způsobeny fanglomeráty z horniny obohacené hořčíkem a konečně žlutou barvu tvoří vápenatý pískovec a vápenec bohatý na sirné minerály. Odstíny jsou za určitých světelných podmínek nadstandardně výrazné a vzhledem k tomu, že sedimenty jsou uloženy ve vrstvách, vzniká nápadný duhový efekt.
Barvy se v průběhu roku (a také během dne) mění. Za špatných světelných podmínek jsou barvy méně výrazné, a naopak za slunečných a jasných dnů vynikají tak, že lidské oko nechce uvěřit.
Boom Duhové hory
Duhová hora je nepopiratelně vzácným přírodním úkazem již po tisíce let. Relativně donedávna jsme o ní ale příliš neslyšeli. Důvod? Hora totiž byla z velké části pokryta sněhem a její barevné pruhy nebyly viditelné. Díky klimatickým vlivům sníh roztál a hora se ukázala světu v celé své kráse. Sociální sítě potom její krásu velmi rychle vykřičely do světa. Otázka, zda máme či nemáme mít z tohoto objevu radost, je v souvislostech s globálním oteplováním velmi polemická.
Vzhůru na Duhovou horu
Nejlepší doba k návštěvě Duhové hory je mezi dubnem a říjnem. Turisté mají v tomto období nejlepší šanci na dobré světelné podmínky pro vyniknutí barev, a především pro pěší turistiku. Nicméně, stejně jako v každé vysokohorské oblasti, i zde se může počasí rychle měnit. Proto je důležité být připraven na jakékoli počasí.
Rezervaci, ve které se Duhová hora nachází, obhospodařovala relativně donedávna těžební společnost. Peruánská vláda ale rozhodla, že místní domorodci by měly mít právo určit, jak bude oblast udržována. Díky této změně se tak turisté mohou všedně setkat s místními obyvateli a mohou si být jisti, že se jim dostane vřelého přivítání.
Není divu, že Rainbow Mountain je na seznamu National Geographic mezi výběrem 100 míst světa, které by lidé, prahnoucí po poznání planety, měli poznat. V souvislosti s bezpočtem úchvatných míst na Zemi, se ale nabízí filozofická otázka, zda náš stvořitel neudělal během výrobního procesu nějakou chybu. Vytvořil úžasnou planetu, ale lidem vytýčil na její poznávání hříšně krátký čas. I když, je fakt, že kdybychom onen čas více věnovali poznávání a neutráceli jej honbou za statky, viděli a zažili bychom toho rozhodně mnohem více.
Zdroj: Wikipedia.com
